Pražská burza předvádí skvělé výkony. Proč? Nabízí se přímočaré vysvětlení: akcie jdou nahoru, protože se daří ekonomice a zisky podniků rostou. Toto vysvětlení ovšem není úplné. Ve hře jsou další faktory.
Za prvé, úrokové míry. V České republice jsou rekordně nízké a není zřetelná žádná známka, že by v dohledné době měly růst. Výše sazeb má přitom bezprostřední a silný vliv na tržní ocenění akcií. Vezměme nejjednodušší model pomocí poměru P/E (poměr ceny akcie k zisku). Z modelu vyplývá, že teoretická rovnovážná cena akcie, na kterou připadá zisk 10 Kč, bude činit 167 Kč za předpokladu, že dlouhodobá úroková míra je rovna 6 % per annum. Pokud však úroková míra poklesne na 4 procenta, rovnovážná cena vzroste na 250 Kč. Jen samotný pokles sazeb tedy může zdůvodnit nárůst cen akcií o 50 %, aniž by musel vůbec vzrůst zisk podniku. Pokud daný model rozšíříme o růst zisků, můžeme dojít k teoreticky libovolně vysokým hodnotám. Z finanční matematiky vyplývá, že v prostředí nízkých úrokových sazeb je téměř jakákoli cena za akcii zdůvodnitelná.
Lze pochopitelně namítnout, že široká investující veřejnost ví pramálo o finanční matematice. Velcí investoři s globální působností ji ovšem ovládají jako když bičem mrská. Pražská burza pro ně není španělskou vesnicí. Do České republiky přijíždějí poměrně často mise významných světových fondů a pojišťoven. Mimochodem, je ostuda, že tohoto zájmu nedokázal využít zatím žádný český podnikatel v podobě primární emise akcií. Vzhledem k obrovskému přetlaku hotovosti na světovém finančním trhu a nedostatku investičních příležitostí by se po jakékoli alespoň průměrně dobré primární emisi doslova zaprášilo. Čeští podnikatelé netuší, o jaké příležitosti se připravují.
Zmíněný globální přetlak hotovosti v kombinaci s nízkými úrokovými sazbami je příčinou, proč dramaticky rostou i burzy v zemích, které procházejí ekonomickou stagnací či dokonce recesí. V ekonomickém tisku se například píše o vážných problémech německého hospodářství. Přesto německé akcie posílily od začátku roku o 13 % (v eurovém vyjádření podle indexu MSCI Germany). Holandsko rovněž není žádný ekonomický tygr a přece jeho akciový index (rovněž MSCI) dosáhl od ledna 2005 zisku 14 %. Růst rakouských akcií o 27 % rovněž poukazuje na fakt, že dynamický hospodářský růst není nutnou podmínkou burzovní prosperity.
Index MSCI Czech Republic dosáhl od počátku roku zisku 30 % (v domácí měně; v dolarovém vyjádření 22 %), což ve světovém srovnání představuje slušný nadprůměr. Investoři neváhají napěchovat velké množství peněz do jakéhokoli trhu, který slibuje slušnou stabilitu a rozumný růst. Z tohoto hlediska je příznivě hodnoceno například Rusko. Na skandál s Yukosem se zřejmě již zapomnělo – a zisky ruských těžebních jsou tak lákavé! Velmi dobře se daří akciovým trhům Latinské Ameriky, zejména Argentině, která vybředá z krize. Jen Venezuela se stala černou můrou. Její ekonomika sice může těžit z vysokých cen ropy, avšak prezident Hugo Chávez je investory svorně vnímán jako nebezpečný psychopat.
Svéráznou kapitolou jsou akciové trhy muslimských zemí. Index MSCI Egypt posílil od ledna 2005 o 100 %, Jordánsko získalo 64 %, Saúdská Arábie 66 %, Kuvajt 38 %, Pákistán „pouhých“ 23 % (vše v dolarovém vyjádření). Jde o pokračování obdobně závratného růstového trendu z roku 2004. Tehdy dosáhlo deset největších akciových trhů zemí Organizace islámské konference celkového růstu 99,9 %. Příjmy z ropy jako vysvětlení nestačí, protože růst se týkal i neropných islámských států.
Jedním z možných vysvětlení je nárůst preferencí islámské finanční teorie. Islám odmítá koncepci úroku. Donedávna šlo o teoretický problém, ovšem stále více muslimů nyní bere zákaz úroku vážně. Je neislámské uložit si peníze na termínový vklad, ale je perfektně „halal“ investovat do akcií či podílových fondů. Islám nic nenamítá proti akciovým trhům.
Rovněž se zdá, že arabští ropní magnáti začínají ve větším měřítku investovat do ekonomik svých souvěrců. V
Žádné komentáře:
Okomentovat