Příčiny a důsledky vysokých cen ropy

Fenoménem současnosti jsou vysoké ceny benzínu. Jejich příčin je několik a ve svém účinku navzájem sčítají. Výsledkem je nervozita řidičů prakticky na celém světě. Kromě toho se hovoří o dalším ropném šoku a jeho možném dopadu na světovou ekonomiku a finanční trhy.

Nejprve k příčinám vysokých cen není. Situace je dnes jiná, než byla v období prvního ropného šoku v roce 1973. Rozdíl je především ve skutečnosti, že tehdy šlo o důsledek arabského ropného embarga. Nyní se arabské státy chovají k Západu vstřícně. Změnila se i struktura západních ekonomik, které jsou nyní odolnější vůči šokům. Celková energetická náročnost americké ekonomiky poklesla od roku 1973 o 40 % v přepočtu na jednotku hrubého domácího produktu. Spotřeba ropy klesla z 29 barelů na osobu v roce 1973 na 25 barelů v roce 1998. Pro ostatní západní země by bylo možné uvést podobná čísla. Podstatou věci je, že ačkoli spotřeba v absolutním vyjádření nepoklesla, ekonomiky vyspělých zemí jsou dnes méně náchylné k recesím v důsledku vysokých cen. Proto hospodářská krize eminentně nehrozí.

Vysoké ceny nejsou způsobeny ani tak faktem, že by světové zásoby ropy docházely, jako spíše nedostatkem těžebních a především rafinérských kapacit. Trh se tedy posunul ve srovnání s rokem 2004, kdy motorem růstu cen ropy byla poptávka z Číny. Nyní je čínský import ropy méně významným faktorem. Do popředí vystupují odstávky rafinerií v důsledku tornáda Katrina, obavy z politického vývoje v Iráku a jiné, opět převážně politické záležitosti.

Další příčinou vysokých cen pohonných hmot jsou daně. Již před růstem cen tvořila kombinace spotřební daně a DPH podstatnou část cen benzínu a nafty v evropských zemích včetně České republiky. Zatímco spotřební daň je počítána fixně (sazbou 11,84 Kč na litr), daň z přidané hodnoty je vypočtena jako procento z ceny. Daňová zátěž tedy cenu benzínu zvyšuje souběžně s růstem ceny ropy na světových trzích. Snížení rozpočtového deficitu české vlády je tedy zčásti způsobeno i růstem cen energií na světových komoditních burzách. Nabízí se myšlenka, zda by stát měl reagovat a daně alespoň dočasně snížit. Manévrovací prostor není velký, protože DPH snížit nelze vzhledem k harmonizaci daňových sazeb v rámci EU. Evropská unie také nařizuje minimální spotřební daň za litr bezolovnatého benzínu ve výši 359 euro za tisíc litrů, tedy zhruba 10,40 Kč na litr. Manévrovací prostor tedy není velký, bez konfliktu s EU lze snížit daně zhruba o 2 Kč za litr. Nicméně i tento krok by mohl mít smysl. Když už ne z jiných důvodů, tak alespoň z psychologických – aby se zmírnily obavy veřejnosti.

Psychologii totiž nelze podceňovat. Moderní ekonomie uznává velký význam očekávání. Názory veřejnosti na budoucí vývoj hospodářství mohou mít charakter proroctví, která plní sama sebe (self-fulfilling prophecy). Jestliže veřejnost očekává hospodářskou recesi, může se tato věštba splnit už tím, že lidé začnou omezovat spotřebu a investice. Následně se sníží zisky podniků, které začnou propouštět. Tím se posílí nedůvěra v ekonomiku a lidé ještě více omezí spotřebu. Ekonomika může oslabit, aniž by k tomu měla jiné důvody než psychologické. Že se nejedná o pouhou teorii svědčí i dopad teroristického útoku z 11. září 2001.

Současné extrémní ceny patrně dříve či později zmírní. V delším horizontu však nelze počítat s vysloveně levnou ropou. Světová těžba stále roste, zatímco objem ropy v ložiscích nikoli. Pro období několika následujících desetiletí však přesto není důvod k panice. Ropné ložisko není jako láhev piva, kde po vyčerpání nezůstane nic než suché dno. Moderní technologie umožňují těžit ropu i z ložisek, která byla dříve považována za vyčerpaná. Tradiční těžební techniky dokázaly dostat na povrch jen asi v průměru 30 % ropy. Nynější postupy umožňují získat dalších zhruba 30 %. Obavy z akutního nedostatku energie jsou tedy silně přehnané.

Problém je ovšem ve skutečnosti, že nové technologie jsou velmi drahé. Náklady na těžbu ropy postupně porostou – a logicky tedy i její ceny. Než bude nalezena rozumná náhrada za fosilní paliva, společnosti zabývající se těžbou ropy a výrobou těžebních technologií mohou dosahovat značných zisků. Již nyní posílily akcie ropných a energetických společností meziročně v průměru o 30 procent. Pokud vývoj půjde tímto směrem, investice do ropných akcií budou tvořit jednu z mála možností, jak mít z vysokých cen ropy alespoň nějaký zisk.

psáno pro Lidové noviny