8.8.07

Krize hypoték a její důsledky

Ještě nedávno bylo možné tvrdit, že poslední významná krize ve finančním světě nastala v Argentině v roce 2002. Nepřítomnost finančních krizí byla také od roku 2003 až donedávna důvodem, proč se investicím dařilo, proč hospodářský růst byl robustní a hladký, a proč nezaměstnanost klesala na nečekaně nízké hodnoty.

To však již nyní neplatí. Svět má novou velkou krizi, která může ekonomickým děním řádně zamíchat. Oč jde? Začátkem desetiletí byly Spojené státy v recesi, Evropa čelila stagnaci a Japonsko rovněž. Centrální banky velmi výrazně snížily úrokové sazby, aby povzbudily tvorbu úvěrů a hospodářský růst. Celosvětově nejnižších hodnot dosahovaly úrokové sazby v roce 2003 – a skutečně, od té doby trvá globální boom. Přesně řečeno, trval. Jeho pokračování není jisté.

V některých zemích, zejména v USA a Velké Británii, vedly nízké úrokové sazby k obrovské expanzi hypotéčních úvěrů. Hypotéky si brali všichni: pokladní v supermarketech, čističi ulic, vrátní, stavební dělníci, uklízečky, ilegální imigranti. V USA neexistují občanské průkazy ani právní institut trvalého bydliště; jako doklad totožnosti se používá řidičský průkaz a daňové identifikační číslo. Obojí není obtížné získat. Proto není překvapující, že obrovskou poptávku po nemovitostech tvořili v USA nelegálně pracující Mexičané a obyvatelé podobných zemí. Ti si chtěli splnit svůj americký sen a v letech 2004-06 se masivně zadlužovali.

Když však začaly úrokové sazby růst, mnozí zjistili, že splátky převyšují jejich příjmy. Většina těchto klientů si úvěry brala bez velkého přemýšlení, bez čtení smluvních dodatků psaných drobných písmem a často i bez valné znalosti angličtiny. Již začátkem roku 2007 šlo o frekventované téma amerického tisku. Nynější krize nepřišla nečekaně. V českých médiích se o problémech substandardních hypoték poprvé psalo pravděpodobně již koncem března 2007 (Pavel Kohout: Americké hypotéční strašidlo, 28. 3. 2007, http://www.investujeme.cz/?object=toptema&skip=10&sid=284)

Kdyby problém zůstal izolovaný jen na nejnižší příjmové skupiny hypotéčních klientů, šlo by sice o smutnou historii z lidského hlediska, ale stále ne o „skutečnou“ finanční krizi. Jenže problémy finančních institucí orientovaných na rizikové úvěry způsobily paušální nárůst rizikových přirážek u všech jiných než prvotřídních úvěrů. Riziková přirážka udává, o kolik je vyšší úroková sazba pro rizikového klienta ve srovnání s málo rizikovým dlužníkem, například se státními dluhopisy. Čím vyšší přirážka, tím dražší dluh.

Rekordně nízké rizikové prémie, které převládaly až do června 2007, umožnily obrovský boom fúzí, akvizic, investic rizikových kapitalistů a fondů typu „private equity“. Totéž platilo i pro developerské projekty v oblasti komerčních i rezidenčních nemovitostí. Jenže krize rizikových hypoték v USA, která již od začátku roku 2007 postupně a nenápadně probublávala na povrch, najednou způsobila drama. Trh rizikových úvěrů a velkých transakcí zčista jasna přes noc vyschl. Od 22. června 2007 bylo odvoláno nebo odloženo nejméně 46 velkých transakcí v celkové hodnotě přes 60 miliard dolarů. Toto číslo není asi úplné – před pár dny se mluvilo „jen“ o hodnotě 22 miliard.

Agentury neustále publikují stále nové špatné zprávy, v ekonomickém tisku se množí titulky jako „Konec úvěrové party“, „Další oběti hypotéční krize“, atd. Nejde jen o ekonomický bulvár. Renomovaná agentura Bloomberg vydala zprávu s titulkem „Šťára v úvěrovém bordelu – ani pianista není mimo podezření.“ Donedávna prakticky zapomenutý termín „credit crunch“ neboli „úvěrové zadrhnutí“ je dnes na denním pořádku. Experti rovněž nejsou optimisticky naladěni. „Nárůst úrokových sazeb a rizikových prémií v poslední době se skutečně projeví v nárůstu počtu bankrotů,“ tvrdí profesor Edward Altman ze Stern School of Business v New Yorku. Každý, kdo studoval podnikové finance, zná Altmanovo jméno. Objevují se i srovnání s krizí spořitelen v USA koncem 80. let.

Existuje důvod k optimismu? Z hlediska finančních trhů ano. Veřejné finance a makroekonomické indikátory nevypadají zle. Nezaměstnanost je relativně nízká v USA i v Evropě. Klesají výnosy státních dluhopisů, což částečně vyváží nárůst rizikových marží. Celkové riziko bankovního sektoru na obou stranách Atlantiku není přehnaně velké, takže krize velkého rozsahu nehrozí. Podnikové zisky jsou dobré, nehrozí ani „medvědí trh“ z let 2000-2002. Zmíněná krize spořitelen z konce 80. let také tehdy neměla příliš závažné makroekonomické dopady.

Některá odvětví, zejména hypotéční bankovnictví, realitní development a rizikový kapitál však budou mít velké problémy. Zde si býci zřejmě dají delší dovolenou. Kvůli vyšším rizikovým prémiím lze očekávat nejen nárůst yieldů korporátních dluhopisů, ale také komerčních nemovitostí. Nelze si také namlouvat, že krize substandardních hypoték v USA a v Británii se netýká České republiky, ačkoli jsme geograficky vzdáleni a celková bonita českých hypotéčních klientů je stále velice dobrá. Prudký pokles zaznamenaly akcie některých německých firem, které rovněž nemají se substandardními hypotékami nic co do činění. Ale nemusíme chodit daleko: stačí se podívat na vývoj akcií ECM a Orco během posledních měsíců.

Nabízí se důležitá otázka, zda se krize projeví i na českém trhu hypoték. K tomu ale nejsou důvody. České retailové klienty krize hypotéčních bank v USA hluboce nezajímá. Klientská portfolia českých bank jsou zřejmě dosti zdravá, což lze tvrdit na základě praktické neexistence rozvinutějšího trhu propadlých zástav. České hypotéky zkrátka nejsou považovány za rizikový kapitál.

Z hlediska českého trhu je zajímavé, že s prohlubující se krizí amerického hypotéčního trhu klesají yieldy státních dluhopisů americké vlády; díky fungování mezinárodních finančních trhů klesají i yieldy státních dluhopisů české vlády. Dochází tak k samovolnému uvolňování měnové politiky, což se v tomto případě projevuje na úrokových sazbách od pěti let výše. A pokud bude americký Federální rezervní systém pod tlakem hrozby finanční krize nucen snížit základní sazby, může dojít k poklesu úrokových sazeb i na kratším konci výnosové křivky.

psáno pro Lidové noviny

11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý článek pane Kohout. V podstatě souhlasím. I s tím, že bychom se větší krize obávat nemuseli. Ale moc bych si nefandil s tím, že se na tohle téma začalo psát v českých médiích až 28.3. Tohle téma bylo diskutováno již mnhomem dříve, a to ještě v roce 2006:-) Přeji hodně úspěchu a těším se na další komentáře.

Jarda

Anonymní řekl(a)...

Souhlasím s Jardou - opravdu dobrý článek, snad jen co se týče bonity klientů bych byl více zdrženlivější. Nemám k dispozici jakékoliv globálnější čísla co se toho týče, nicméně se řídím většinou případů ze svého okolí (region Severní Morava) kde se berou hypo více "nadoraz" resp. se nepočítá s variantou že by jeden z partnerů šel víc než jen na "mateřskou" (nehoda, úraz, cokoliv) a víceméně se počítá s tím že se nic nestane. Z čehož posléze plyne že pokud se něco stane tak se z života stává přežívání se splácením, protože hrdost a předsudky (přece to neprodám když je to moje) jsou více než racionální uvažování.

Anonymní řekl(a)...

Jarda má pravdu.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

také si myslím, že hypoteční krize podobná té v USA u nás nehrozí.
Myslím ale, že v Čechách se nebezpečně nafukuje hypoteční bublina. České ekonomice se daří, lidé mají peníze, půjčky jsou levné. V posledních letech roste meziročně cena nových bytů o 10% a více, což jistě není dáno tím, že by rostla cena vstupů o podobné hodnoty - co roste je marže. Samozřejmě, cenu určuje trh, ale v tomto případě jde o reakci nabídky na silnou poptávku. Otázkou je, co se stane, až se ekonomice přestane dařit (už to začínáme pozorovat - snižuje se nezaměstnanost, roste inflace, zvyšují se úroky z hypotečních úvěrů) a poptávka klesne (nabídka ji jistě bude následovat). Souhlasím s anonymem výše, že mnoho lidí si bere úvěry na doraz. Tito lidé se mohou dostat do problémů se splácením a často o nemovitost přijdou. Když se k tomu připojí vítězství majitelů domů nad Křečkem regulátorem, zvýší se i "regulované" nájemné, lidé kteří drželi spekulativně regulované byty, je pustí a tím pádem půjde dolů i tržní nájemné. Pokles tržního nájemného a zároveň neschopnost splácet hypotéky povede k tomu, že se lidé budou stěhovat zpátky do nájemních bytů (nyní již za přijatelnou cenu). Tím se oslabí poptávka po nových bytech, jejich cena ještě více klesne a navíc se vytvoří trh s byty a domy, na jejichž splácení jejich majitel neměl dost peněz. Lidé, kteří budou dostatečně movití budou kupovat zabavené byty, které budou na místech, kde už nové byty k dostání nejsou.
Tím splaskne hypoteční bublina - ceny nemovitostí se vrátí na svojí reálnou úroveň a je jen otázkou míry defaultů hypoték a kvality hypotečních portfolií bank, zda lokální krize podobná té americké vznikne anebo ne. Nejspíše ne, ale pro mnoho lidí to bude bolestivé vystřízlivění.

Myslíte, že je to pesimistický pohled? Jaký je váš názor?

Tomáš

Unknown řekl(a)...

Dobrý den pane Kohout, pěkné články. Nicméně posledních pár měsíců nic nového?
Hýsek

Anonymní řekl(a)...

Clanek dobry, jen nefungujou odkazy
nglish Corner
Oil, Money and Confidence
Good Old-Fashioned Fiscal Discipline
Taxing Infertility
Golden Years
Hail Sovereignty
Where Have All the Children Gone?
A Minister-Free Health Care System
Europe's Veterinary Health Care
All For the Company
Why Al-Qaeda Will Dominate the EU

kvetinkova řekl(a)...

Poznáme vinníka za globálnu finančná krízu.Šokujúce a pravdu odhaľujúce čítanie tu:
http://postoy-lea.blogspot.com/2008/10/za-celosvetov-finann-krzu-sa-poakujte.html

kvetinkova řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

I really like what you guys are up too. This kind of clever work and reporting!
Keep up the awesome works guys I've included you guys to my personal blogroll.

Feel free to surf to my page :: cash advance ga

Anonymní řekl(a)...

Presenting Pre-preparation

my blog - bin

terinator19 řekl(a)...

Moc hezky shrnuté. Tuto krizi mám ještě stále v živé paměti. Co si ale budeme povídat. Dnes ta situace na trhu s hypotékami není o nic moc lepší. Na mě tu nedávno vyskočila takováto hypotecni kalkulacka a vzhledem k tomu, že jsme s manželem několikrát nad hypotékou přemýšleli, tak jsem si zkoušela spočítat, kolik bychom platili. No, řekněme, že jsem došla k závěru, že si to prostě teď dovolit nemůžeme.