21.9.05

 

Ekonomické souvislosti německých voleb

Co vyplývá z výsledků německých voleb? Jak se bude vyvíjet německá ekonomika? Jaká poučení plynou pro Českou republiku?

V první řadě je nutno jednoznačně konstatovat, že sliby zvyšování daní volby nevyhrávají. Křesťanští demokraté plánovali zvýšit sazbu daně z přidané hodnoty o dva procentní body. Sociální demokraté kontrovali sérií hesel: „Zvýšení DPH je asociální“, „Zvýšení DPH poškozuje hospodářský růst“, „Zvýšení DPH ohrožuje pracovní místa“, atd. Pikantní je, že levicová SPD měla ve všech těchto bodech naprostou pravdu. Je zajímavým novým trendem, že sociální demokraté protestují proti zvyšování daní.

Daň z přidané hodnoty je velmi citlivě vnímané téma a každé její zvýšení je natolik bolestivé, že jej nevyváží snižování sazeb jiných daní, jak to plánovala CDU/CSU. Zvýšení DPH je nepříjemnost, kterou si běžný občan uvědomuje při denních nákupech dlouhou dobu, než si na novou sazbu zvykne. Málokterý zabiják politických preferencí funguje tak spolehlivě jako zvýšení DPH.

Jak další důvod neúspěchu CDU se uvádí údajný nedostatek „charismatu“. Toto slovo se používá bez dalšího vysvětlení, které je přitom prostinké. Charisma je totéž, co sebedůvěra. Politik, který je skálopevně přesvědčen o správnosti své věci, automaticky vzbudí sympatie u svých stoupenců, respekt u protivníků a zájem u nerozhodnutých. Vzpomeňme si na Vladimíra Špidlu, kterému by údajný nedostatek charismatu vyčítán. Ve skutečnosti jeho politická hvězda nepřetržitě stoupala až do okamžiku, kdy si uvědomil, že zdroj jeho bezmezné sebedůvěry byl falešný – že zdroje sociálního státu jsou vyčerpatelné. Teprve v době, kdy se Špidlova vláda pustila do polovičaté, nicméně dobře míněné reformy veřejných financí, jeho charisma vyschlo. A s ním i preference ČSSD.

Politikova sebedůvěra může pramenit buď z dokonalé teoretické a praktické přípravy anebo naopak: z naprostého ignorování skutečnosti. Z hlediska dobrého fungování ekonomiky je samozřejmě lepší první varianta, ale v předvolebním boji fungují oba recepty na charisma stejně dobře. Ten druhý možná ještě lépe.

Nejistota zabíjí charisma a vede k prohře. Křesťanští demokraté předvedli nejistoty víc než příliš. Vraťme se opět k daním. Angela Merkelová v roce 2004 ujišťovala: „Zvýšení DPH je pro nás mimo debatu.“ Ještě v květnu 2005 prohlásil generální sekretář CD Volker Kauder: „Zvýšení daní by byl jed pro ekonomickou konjunkturu, pročež vyšší daně nepřicházejí v úvahu. Platí to pro všechny daně, tudíž i pro DPH.“ A zanedlouho se v programu CDU octlo zvýšení DPH.

Podobné názorové klopýtání předvedla tato strana v otázce rovné daně. Když už profesor Paul Kirchhof toto téma otevřel, CDU udělala největší myslitelnou chybu: začala zmateně kličkovat. Angela Merkelová měla otevřeně prohlásit: „Ano, domníváme se, že rovná daň je nejlepší recept na hospodářský růst, protože dosavadní systém je jak trám prožraný červotočem. Nebude-li vyměněn, dříve či později se zhroutí. Ne, není pravda, že rovná daň je asociální, jak lživě tvrdí naši odpůrci. S odpočitatelnou položkou ve výši X tisíc euro rovná daň prospěje lidem s podprůměrnými příjmy. Jediná skupina, kterou poškodí, budou daňoví poradci a právníci, kteří bohatým Němcům zařizují daňové azyly ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku nebo v Monaku.“

Volič je schopen odpustit svému oblíbenému politikovi téměř cokoli: nejen nepopulární opatření, ale i lži, korupci, nevěru, vulgární mluvu a v případě kancléře Schrödera dokonce i barvení vlasů. Jediné, co volič nikdy a za žádných okolností netoleruje, je zbabělost. Přesně tuto vlastnost předvedla Angela Merkelová, když profesora Kirchhofa doplnila do tandemu Friedrichem Merzem. Odpůrce zásadních reforem tím nepřilákala, jejich příznivce naopak odradila. Již Niccolò Machiavelli věděl, že Štěstěna přeje odvážným a nikoli váhavcům a vypočítavcům.

Třetím důvodem neúspěchu CDU byl její přístup k reformě ekonomiky jako k čemusi ožehavému, bolavému, automaticky nepopulárnímu. Přitom není pravda, že reformy musí být nutně nepopulární. Obvykle bolí pouze proto, že bývají prováděny až v době, kdy ekonomika je v krizovém stavu. Dobře provedená reforma v období, které není vysloveně krizové, bývá zpravidla příznivě přijata širokými vrstvami. Ekonomické reformy se totiž provádějí proto, aby se lidem žilo lépe, nikoli hůře. Tento základní fakt CDU nebyla schopna sdělit veřejnosti.

psáno pro Lidové noviny

Comments:
Zajimalo by me ale koho byste volil Vy, Pavle (pokud byste teda volit mohl), protoze i kdyz CDU/CSU navrhovala zvysit DPH, jeji celkovy volebni program mi prijde presto lepsi nez program socialnich demokratu, socialistu, zelenych ci liberalu (FDP). Dekuji za odpoved, Tomas Caslavka
 
Okomentovat

<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?