2.10.04

 

Bankovní socialismus v globálním měřítku

Kdykoli zasedá Světová banka a Mezinárodní měnový fond, bojovníci proti globalizaci mají pohotovost. Obě instituce prý hájí zájmy nadnárodních korporací. Přispívají tak k vykořisťování nejchudších zemí.

Je pravda, že mnohé chudé země, které se staly objekty péče Světové banky a MMF, byly po „léčbě“ ještě chudší než dříve. Odpůrci globalizace se ovšem zásadně mýlí v příčinách neúspěchů. O jejich skutečném pozadí píše Martin Wolf, nyní komentátor deníku Financial Times, dříve vysoce postavený pracovník Světové banky:

„Koncem 70. let jsem došel k názoru, že přes veškeré dobré úmysly a odborné kvality svých pracovníků, Světová banka je fatálně chybná instituce. Hlavním důvodem jejích selhání byla orientace na půjčování téměř bez ohledu na to, co se dělo v zemích, kam peníze směřovaly. Tato vada byla zesílena osobností Roberta McNamarry, bývalého amerického ministra obrany, který byl prezidentem banky v letech 1967-81. McNamarra byl mužem energické vůle, mimořádného odhodlání zmírnit chudobu a strašidelně nedostatečného zdravého rozumu. Svým založením byl plánovač a počtář. Uskutečnil svoji stalinistickou vizi, že rozvoj je úměrný výši zahraničních investic a že velká část potřebných zdrojů přijde ze Světové banky.“

Světová banka pod McNamarrovým vedením provedla doslova explozi úvěrů bez ohledu na kvalitu dlužníků. Teoretickým podkladem této expanze byl Harrod-Domarův model. Tento model byl ovšem vyvinut pro vyrovnání cyklických výkyvů ekonomiky, nikoli jako dynamický model růstu, jak poukazuje ekonom William Easterly. Čtyřicet let Světová banka rozhodovala o miliardových částkách na základě chybné teorie! Něco podobného je možné jen ve státní správě nebo v podobně byrokratických strukturách.

Světová banka půjčovala vládám, nikoli komerčním subjektům. Vlády jsou snáze korumpovatelné než firmy. Politici a státní úředníci mají notorickou tendenci upřednostňovat své vlastní osobní zájmy před čímkoli jiným. „Bankovní půjčky usnadnily zkorumpovaným nebo přímo zlodějským vládám ignorovat zájmy a přání svých národů. Na konci své práce u Světové banky jsem došel k závěru, že její dlužníci spadali do tří kategorií. Za prvé ti, kteří pomoc nepotřebovali. Za druhé ti, kteří ji nedokázali využít. Za třetí ti, kteří pomoc potřebovali a dokázali by ji využít. Banka však nebyla schopna soustředit se na tuto poměrně malou skupinu.“ Martin Wolf dále na základě své osobní zkušenosti tvrdí, že půjčky poskytnuté indické vládě oddálily potřebné tržní reformy o dvacet let. Dodnes se vlekoucí problém těžce zadlužených chudých zemích má tedy kořeny v globálně aplikovaném bankovním socialismu.

Martin Wolf nebyl jediný, kdo si všiml katastrofálních důsledků „měkkých úvěrů“ poskytovaných vládám. Jiný pracovník Světové banky Peter Eigen byl z korupce v rozvojovém světě tak znechucen, že založil organizaci Transparency International pro její potírání. Důležitým poznatkem obou ekonomů je, že úvěry vládám nejsou jen zbytečné – jsou vysloveně škodlivé. Umožňují pokračovat vládám v hloupých politikách a neschopným politikům odkládat potřebné reformy.

Světová banka a MMF se dodnes ze svých desítky let trvajících špatných zkušeností plně nepoučily. „Nové požadavky MMF na financování zahrnuje půjčky Íránu v celkové výši 465 miliónů dolarů, Sýrie bude mít nárok na 90 miliónu dolarů, Zimbabwe na 115 miliónů a Súdán na 100 miliónů. Autoritářsky vedená a na ropu bohatá Venezuela má získat 840 miliónů a Barma 80 miliónů. Spojené státy, jakožto největší věřitel MMF, budou žádány o zaplacení lvího podílu na celkové sumě,“ uvádí deník The Wall Street Journal. Dodává, že USA by měly použít svých hlasovacích práv pro zablokování těchto úvěrů.

Praxe financování diktátorských a zkorumpovaných režimů pokračuje. Antiglobalisté jsou hloupí, že demonstrují proti Světové bance a MMF. Vždyť přece Robert Mugabe a Hugo Chávez patří mezi miláčky levicových aktivistů, o mnoha dalších diktaturách ani nemluvě. Kdyby antiglobalisté rozuměli ekonomii, demonstrovali by svoji podporu těmto institucím. Ale kdo rozumí ekonomii, nemůže být ze své podstaty antiglobalizačním aktivistou. Mimochodem, citovaná Wolfova kniha se jmenuje Why Globalization Works – Proč globalizace funguje.

Comments: Okomentovat

<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?