27.6.05

 

Jak EU podporuje americký hospodářský růst

Krize Evropské unie udává tón současným politickým diskusím. Kromě odmítnutí evropské ústavy se hovoří o špatných výsledcích většiny ekonomik EU, o nezaměstnanosti a recesi. Mezitím na druhé straně Atlantiku si ekonomové lámou hlavu s jiným problémem: jak je možné, že úrokové sazby jsou stále nízké, přestože ekonomika roste? A jak spolu tyto dva jevy souvisejí?

Americká záhada

Vývoj ve Spojených státech si zaslouží velkou pozornost. Skutečnost, že ekonomika roste tempem zhruba 3,5 % ročně (odhad pro rok 2005), není sama o sobě senzační. Že je tento růst doprovázen poklesem nezaměstnanosti (5,1 %), je celkem logické. Překvapuje však, že tento scénář je doprovázen nízkou inflací a nízkými úrokovými mírami. K dovršení všeho má americký federální rozpočet hluboký deficit – což se všeobecně považuje za faktor, který způsobuje růst úrokových sazeb. Předseda Federálního rezervního fondu Alan Greenspan tento vývoj doslova označil za „záhadu“.

Výnos amerických státních dluhopisů s desetiletou dobou splatnosti dnes činí zhruba 4 % ročně; jednoroční federální cenné papíry nesou 3,6 %. Tyto sazby jsou historicky velmi nízké. Pro srovnání, během druhého funkčního období prezidenta Reagana nesly desetileté dluhopisy průměrně 9,1 % ročně, jednoleté pak 7,3 %. V průběhu druhého Clintonova období nesly desetileté dluhopisy 6,2 %, jednoleté 5,4 % ročně. Druhá polovina devadesátých let byla přitom považována za nízkoinflační období a tehdejší sazby nebyly chápány jako zvláště vysoké.

Jak je tedy možné, že v současnosti je v Americe dluhový kapitál tak levný?

Toky globálních financí

V současném světě existuje obrovské množství volného kapitálu. Pojišťovny, penzijní fondy, investiční fondy, komerční banky, centrální banky i bohatí jednotlivci na celém světě řeší problém, kam investovat své finanční rezervy, aby optimalizovali poměr výnosů a rizik.

Řeč je o částkách v řádech desítek tisíc miliard dolarů. Tato obrovská likvidita může pohnout jakkoli velkým trhem. Nejobvyklejším způsobem uložení peněz jsou však vládní dluhopisy. Tyto cenné papíry jsou rovněž zpravidla považovány za nejbezpečnější. Některé instituce, například pojišťovny nebo penzijní fondy, musejí ze zákona investovat podstatnou část svých rezerv do těchto nástrojů. Dluhopis vydaný státem s dobrým ratingovým hodnocením je v současnosti vysoce žádaným „zbožím“. Poptávka převyšuje nabídku. Ceny dluhopisů celosvětově rostou. Vyšší ceny znamenají nižší výnosy do doby splatnosti, tedy nižší úrokové míry.

Současný svět se liší od dob historicky nedávných vysokou mírou globalizace kapitálových toků. Ještě před deseti lety například čeští investoři buď nesměli investovat do zahraničních cenných papírů anebo na to nebyli zvyklí. Nyní české peníze proudí do světa zcela svobodně, stejně jako zahraniční investice do České republiky. Totéž platí pro celou řadu zemí na všech kontinentech. Investoři jsou ve svých rozhodnutích stále méně ovlivňováni geografií.

Evropské vysvětlení

Vysvětlení nízkých úrokových sazeb v USA je jednoduché: po amerických dluhopisech je zkrátka vysoká poptávka. Je tomu tak proto, že globální finanční trhy poskytují jen velmi málo výnosnějších alternativ. Ve vyspělém světě drtivě převládají ještě nižší úrokové míry, než jaké nyní platí ve Spojených státech.

Platí to především pro Evropskou unii. Společná evropská měna byla míněna jako konkurence dolaru – druhá světová rezervní měna. Tento záměr se podařil. Eurozóna je nyní natolik velikou měnovou oblastí, že evropské úrokové sazby ovlivňují celý svět, včetně USA. Zatímco dříve úrokové sazby na německé marce či francouzském franku neměly sebemenší vliv na dolarové úrokové sazby, nyní mají eurové sazby velký význam.

Úrokové sazby na eurových cenných papírech patří mezi nejnižší na světě s výjimkou Švýcarska, Japonska a České republiky. Desetiletý německý eurový dluhopis nese jen 3,2 %, francouzský jen 3,1 % ročně. Evropská centrální banka udržuje velmi nízké sazby, protože se právem obává stagnace evropské ekonomiky. Evropané tak přímo přispívají k nízké ceně dluhového kapitálu v USA a nepřímo podporují americký hospodářský růst. Evropská centrální banka pomáhá americké vládě levně financovat schodek federálního rozpočtu. Také podnikům a jednotlivcům nízké sazby pomáhají. Většina Američanů, kteří si nyní v masovém měřítku berou rekordně levné hypotéky, ani netuší, jak jim pomáhá evropská integrace.


Comments:
Ohledně mezinárodích finančních toků doporučuji blbuvzdorně napsaný člának Martina Wolfa ve včerejších (pondělních) Financial Times.
 
Okomentovat

<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?