15.6.05

Vitamíny pro hospodářský růst

Je to kontroverzní, ale nepopiratelný fakt: průzkumy inteligence obyvatelstva přesvědčivě naznačují, že ne všechny národy jsou stejně inteligentní. Kniha IQ a bohatství národů (IQ and the Wealth of Nations) severoirského autora Richarda Lynna a finského emeritního profesora antropologie Tatu Vanhanena uvádí tabulku 84 zemí podle průměrného naměřeného intelektu. Je prakticky nemožné ji přejít bez komentáře. Tabulka totiž může být nesmírně užitečná – ale také nebezpečná.

Potenciální nebezpečnost je zřejmá: může sloužit jako „vědecký“ podklad pro rasismus. Jelikož všech deset zemí na dolním konci tabulky leží v Africe (JAR, Súdán, Tanzanie, Ghana, Nigérie, Zimbabwe, Demokratická republika Kongo, Sierra Leone, Etiopie, Rovníková Guinea), je zřejmé, jak snadno může být zneužita. Ve Finsku se kniha stala dokonce předmětem menšího politického skandálu: profesoru Tatu Vanhanenovi, který je shodou okolností otcem premiéra Matti Vanhanena, hrozilo obvinění z podněcování k rasové nesnášenlivosti.

Vůči metodice Lynnova a Vanhanenova výzkumu lze vznést námitky. Tabulka inteligenčních kvocientů je kompilována z různých zdrojů. Ty se navzájem liší velikostí vzorků zkoumaných osob i typem testů. Údaje pro USA nebo pro Japonsko vycházejí ze statisícových vzorků (mimochodem, Japonci vedou nad Američany 105 : 98), zatímco výzkumy pro některé země vycházejí jen z několika stovek provedených testů.

Přesto by bylo nesprávné házet ožehavé téma IQ a bohatství národů do koše. Otázkou je, jak se k tomuto problému postavit, zejména z hlediska rozvojové pomoci. Zkušenosti totiž ukázaly, že pouhé finanční příspěvky či půjčky jsou špatnou cestou, jak zlepšit úděl obyvatel chudých zemí, zejména v Africe.

Co je hlavní příčinou nízkého IQ v různých, především chudých částech světa? Rasistické teorie nejsou zapotřebí. Rozdíly lze vysvětlit dvěma faktory. Zřejmou příčinou rozdílů může být rozdílná úroveň školství. Děti v Jižní Koreji, Japonsku, na Tchaj-wanu, v Singapuru nebo v Itálii („inteligentní“ státy) jsou od malička trénovány v řešení úkolů, které se v různých obdobách vyskytují v testech inteligence. Africké školství je na propastně nižší úrovni již jen díky chudobě.
Totéž platí i například pro Indii, jejíž průměrné IQ v hodnotě 81 bodů nelze považovat za skvělé. Přesto je Indie známa vyspělým vysokým školstvím přírodovědného a technického zaměření. Indie je softwarovou velmocí a jako jeden z mála států na světě má kosmické rakety a superpočítače vlastní výroby. Nízké průměrné IQ v Indii lze hledat v zanedbaném základním školstvím.

Je tu však ještě další faktor. Organizace spojených národů publikovala v roce 2004 zprávu, podle níž může být IQ celých národů snížen v důsledku špatné výživy. Nedostatek železa (kterým trpí 40 % obyvatel rozvojových zemí) snižuje inteligenční kvocient o pět až sedm bodů, uvádí studie. Nedostatek jódu způsobuje kretenismus a snižuje inteligenci o třináct bodů, tvrdí Venkatesh Mannar, předseda organizace Micronutrients Initiative, která se na zprávě podílela. Jód chybí 15 procentům obyvatel chudých zemí. Další neblahý vliv na rozumové schopnosti má nedostatek kyseliny listové a vitamínu A (toho se nedostává 40 procentům rozvojové populace).

Ve vyspělých zemích tento problém neexistuje. Jód je přidáván do soli, vitamín A je v mléce a margarínu, železo, kyselina listová a niacin se dává do mouky. I rodiny s jednotvárnou stravou tedy dostanou svůj příděl. Naproti tomu v zemích, kde se většina potravin nezpracovává průmyslově, nikdo potřebné živiny do jídla nepřidává. Proto se může stát, že i obyvatelé země, které netrpí přímo hladomorem, mají nižší intelekt jen kvůli jednotvárné stravě.

Vzniká tak začarovaný kruh. Motorem hospodářského růstu je lidský kapitál. Pokud však průměrné IQ například v Ugandě činí jen 73 bodů, lze stěží očekávat výrazné zlepšení životní úrovně a tudíž i stravy. Hospodářská pomoc ve formě finančních dotací nemůže než přijít vniveč. Co by chudým zemím skutečně pomohlo, by byly vitamíny a stopové prvky pro hospodářský růst – bráno doslova! Venkatesh Mannar cituje indickou studii, podle níž produktivita sběračů čaje vzrostla o 20 % poté, co začali přijímat v potravě železo.

Nabízí se zde podstatný prostor pro mezinárodní pomoc. Jde také o užitečné vodítko pro globální investory: nestačí jen posuzovat fiskální politiku a rozvoj bankovnictví. Je žádoucí věnovat pozornost i zastoupení železa v potravě a výskytu kretenismu způsobeného nedostatkem jódu.

psáno pro Respekt

2 komentáře:

Dan Vořechovský řekl(a)...

Já zase často zaznamenávám názor, že tropické oblasti nemohou zaznamenat takový hospodářský růst jako v příznivějších klimatických podmínkách. Vedro údajně snižuje výkonnost lidí. Tento fakt samozřejmě popírají úspěšné země z těchto oblastí. Není to jen Singapur, který je přímo u rovníku, ale i subtropické ekonomiky. Tak to jen tak na okraj, že i africké země či jiné zaostalejší oblasti mohou být hospodářsky úspěšné.A priori neexistuje důvod, proč by nemohly.

Tomáš Večeřa řekl(a)...

Je evidentní, že skupina žije tak materiálně kvalitně, jak efektivně využije své schopnosti.
Musí to platit nutně pro všechny skupiny v podobném prostředí (a to zeměkoule plus minus je).
Lynn s Vanhanenem to však zjednodušili.
Zabývají se jenom schopnostmi, a to dokonce jenom jednou ze schopností, nebo z předpokladů.
Schopnosti jsou jen zdroj a je otázka, jak efektivně je využit. To je jedna věc. Druhá věc je co jsou to schopnosti a jak to změřit. Třetí věc je ta, co je cíl. I Lynn uznává, že všechno koreluje s IQ, ale jedna věc (z tuším dvaceti) ne: štěstí a spokojenost se životem. Skupina totiž žije MATERIÁLNĚ tak kvalitně...

Fakt, že lidé si nejsou rovni svými schopnostmi a že některé rasy jsou v některých věcech schopnější, než jiné, však zakrýt prostě nejde. Běloši budou kupříkladu vždycky pomaleji běhat, než černoši. (V průměru pochopitelně, a to jakkoliv spravedlivě konstruovaném).

Otázka ovšem je, co z toho plyne pro praktický život. Není to totiž tak jasné, jak myslí Lynn, ani tak jasné, jak je to v článku. IQ a rozvoj HDP možná sám o sobě je k ničemu. Dokonce je možná k ničemu délka dožití. Sama o sobě. Vzpomeňte si na Křováka z Bohové jsou šílení, (vím, je to jenom film, ale myslím, že ten příklad dobře popíše, co chci napsat): mohl žít zjevně lepší život, přestože neměl ani IQ ani HDP, ba ani dobrou délku dožití.