20.10.05

 

Ptačí chřipka a regulace nájemného

Hrozba ptačí chřipky zjednala obrovskou popularitu preparátu Tamiflu, který vyrábí švýcarská firma Roche. Málokdo ovšem ví, že Roche pouze koupila licenci na tento lék. Vyvinula jej americká firma Gilead Sciences. To není náhoda. Americký náskok před zbytkem světa je v oblasti farmaceutického výzkumu drtivější než v kterékoli jiné oblasti včetně leteckého a zbrojního průmyslu.

V roce 2000 věnovaly světové farmaceutické společnosti na výzkum a vývoj celkem 53,4 miliardy dolarů, což představovalo 19,5 % jejich tržeb. Z této částky připadalo 32,5 miliardy na Spojené státy. Velká Británie byla s velkým odstupem na druhém místě s 6,4 miliardami dolarů, Švýcarsko na třetím místě s 2,8 miliardy. V průběhu let 1995-2000 vzrostly americké výdaje o 103 procent, nejvíce na světě. Podíl výdajů na základní výzkum činil 36 procent, rovněž nejvíce na světě. Americký farmaceutický průmysl zaměstnává jen asi dvě třetiny počtu zaměstnanců ve srovnání s Evropou, ale produkuje zhruba 60 procent nových patentů v celosvětovém měřítku. Tento podíl navíc v čase roste. V počtu patentových citací mají USA 74% podíl v celosvětovém měřítku. I tento podíl postupně roste.

Proč Spojené státy tak drtivě vedou? Protože mají finančně nejsilnější společnosti. Farmaceutický výzkum a vývoj je dnes z devíti desetin záležitostí soukromých korporací. Státní výzkumné ústavy a podobná pracoviště hrají jen druhé housle. Nejen v aplikovaném, ale i v základním výzkumu.

Výzkum se farmaceutickým firmám vyplácí. Na tom není nic špatného. Snaha o zisk je motorem pokroku. Komerčnímu výzkumu se systematicky věnoval i legendární Louis Pasteur. Kdyby nebylo finanční a materiální podpory amerických korporací, Ernst Chain a Howard Florey by pravděpodobně nedokázali vyvinout klinicky použitelnou formu penicilínu. A tak dále.

Ziskovost jakéhokoli oboru lidské činnosti klesá, je-li předmětem administrativní kontroly cen. To je právě případ farmaceutického průmyslu. Většina světových vlád je vedena „ušlechtilou“ snahou „pomáhat“ chudým pacientům, pročež ceny léků úředně reguluje. Nejvýznamnější výjimkou jsou právě Spojené státy. Jejich obyvatelé vlastně dotují farmaceutický pokrok pro zbytek světa.

Situace je podobná jako v případě domů s regulovaným nájemným. V nich také platí, že „tržní“ nájemníci dotují „regulované“. Kapitál se stěhuje tam, kde má větší příležitost pro zhodnocení. Proto jsou nově stavěné byty téměř bez výjimky určeny na prodej. A proto se farmaceutický výzkum ve stále větší míře stěhuje do USA. Pokud by se i tam prosadila cenová regulace, objem výzkumu a vývoje by mohl poklesnout o 50-60 procent, odhadují ekonomové Thomas Abbott a John Vernon.

Další podmínkou ziskovosti je dodržování vlastnických práv. Pokud z politických důvodů hrozí vyvlastění majetku, nové domy se zkrátka stavět nebudou. Analogicky, pokud hrozí vyvlastnění patentových práv, financování vývoje nových léků ustane. Kompletní vývoj nového léku přijde na několik set miliónů dolarů, tedy jako pořádně velký dům. Pokud se jeho výroby zmocní piráti parazitující na intelektuálním vlastnictví, je to jako když novostavbu obsadí squatteři. Pokud by se toto chování stalo normou, málokdo by stavěl nové domy a vyvíjel nové léky.

Doktor Erwin Mansfield z University of Pennsylvania odhaduje, že 65 procent nových léků by nevzniklo, kdyby neexistovala adekvátní patentová ochrana. Brazílie zavedla patentovou ochranu v roce 1996. Od té doby začaly do farmaceutického výzkumu téci miliardy. Podobné zkušenosti zaznamenaly ostatní země, které patentovou ochranu léčiv zavedly poměrně pozdě: Japonsko a Itálie (1978) a Mexiko (1991).

V současnosti se objevují politické snahy vyvlastnit patentová práva na Tamiflu, případně jiné léky potřebné pro chudé země třetího světa. Tato je snaha je škodlivá a zbytečná. Především, samotné farmaceutické společnosti stojí o zachování svého dobrého jména. Jsou proto v řadě případů ochotny poskytnout léky za velmi nízké ceny. Týká se to i Tamiflu. Jeho momentální nedostatek na trhu není způsoben lakotou výrobce, nýbrž administrativními problémy spojenými s výstavbou nové výrobní linky.

Pokud budou patentová práva zkonfiskována, může se stát, že před příští velkou očekávanou epidemií nebude k dispozici žádný použitelný lék. Konfiskace může zpomalit i vývoj léků na rakovinu, kardiovaskulární choroby a další metly lidstva, které jsou mnohem vážnější než jakákoli epidemie.

psáno pro Hospodářské noviny


Comments:
Situace zasla tak daleko jen proto, ze Roche se nechova trzne. Poptavka je tak velka, ze ani nova tovarna ji v pripade pandemie neuspokoji. Roche ale muze vydelat i na kapslich, ktere sama neni schopna vyrobit, staci, kdyz bude licensovat. To ale Roche odmita. Dle meho je to evidentni PR chyba Roche, zastupce firmy v interview na bbc ani nebyl schopny vysvetlit, co je k tomu vede. Rikal, ze nez by licencovany vyrobce linku postavil, budou uz oni mit svou vlastni. Na namitku, ze i tri linky nepokryvaji teoretickou poptavku opakoval predchozi.

Podle me to z vasi kauzy 'zli politici' dela uplne mene cernobilou kauzu.
 
Článek bohužel informace poněkud zkresluje. Tamiflu® (oseltamivir phosphate) vzniklo patrně ve spolupráci Roche a Gilead. Údajně měl na jeho vývoji větší podíl Gilead, z toho důvodu vzniká nyní spor, neboť v případě vypuknutí pandemie se z Tamiflu stane hodně žádaný produkt...

Rozhovor s CEO F. Hoffmann-La Roche Franzem Humerem v Der Spiegel:

SPIEGEL: You developed Tamiflu with the US firm Gilead. Is the medication a prevention or a cure?
F. Humer: Both. One or two years ago in Holland, when whole flocks of poultry had to be slaughtered, we protected the people who did the work successfully with Tamiflu.
(http://service.spiegel.de/cache/international/0,1518,381635,00.html)

The Wall Street Journal:

DWS, which recently lightened its holding of Chiron, maintains a significant stake in Gilead Sciences Inc. of Foster City, Calif., which developed Tamiflu IN PARTNERSHIP with Roche.
(http://online.wsj.com/public/article_print/SB112925233167068377.html)

Der Spiegel a The Wall Street Joural jsou dostatečně seriózní zdroje.

Jen pro zajímavost, z diskusí:
Imagine the governments paying a lower price to build a stockpile (i.e. each government pays to get an insurance policy) and then if tapped, they make an extra payment to Roche. The generics would have the opportunity to build the stockpile with Roche collecting whatever the product contribution would have been. This is likely to cost more than one would otherwise have to pay, but does allow one to tap additional manufacturing resources at a lower cost in the event that the stockpile is not tapped.

Think of the following decision tree: the U.S. can go to Roche and try and buy $1,000,000,000 worth of Tamiflu, which would take several years to make (since everyone else got in there first) and Roche would probably earn about $800,000,000 in product contribution on the sale. Alternatively, the U.S. goes to Teva and pays Teva $250,000,000 to make the same amount of Tamiflu, the U.S. then puts it into storage. In the event of a flu pandemic, the government taps that stockpile and pays Roche $800,000,000 to use the Tamiflu. Seeing as how Roche might object to this on the grounds that they get nothing in the event the drug is not used, the U.S. could point out that if they bought it from Roche then the U.S. could dump the stockpile on the market in the future, if it so desires, while under this strategy, Roche's monopoly position is fully protected unless there is a pandemic, in which case they get paid full price. In the event a sweetener is needed, the government could pay Roche something on the order of $50 or $100 million for the option premium. Net cost to the taxpayer for a stock pile in the near future is between $1.05 and $1.15 billion in the event of a pandemic (with Roche earning $800 to $900 million) or $250 to $350 million in the event there is no pandemic. This is all based on the fact that Roche does not have the capacity to do the manufcaturing themselves. Another crucial point is that DHS doesn't need Roche's consent to do this (remember the lovely emergency health situation exception that Tommy Thompson used after 9/11?), but might like it since that brings in more manufacturers.
 
Článek bohužel informace poněkud zkresluje. Tamiflu® (oseltamivir phosphate) vzniklo patrně ve spolupráci Roche a Gilead. Údajně měl na jeho vývoji větší podíl Gilead, z toho důvodu vzniká nyní spor, neboť v případě vypuknutí pandemie se z Tamiflu stane hodně žádaný produkt...

Rozhovor s CEO F. Hoffmann-La Roche Franzem Humerem v Der Spiegel:

SPIEGEL: You developed Tamiflu with the US firm Gilead. Is the medication a prevention or a cure?
F. Humer: Both. One or two years ago in Holland, when whole flocks of poultry had to be slaughtered, we protected the people who did the work successfully with Tamiflu.
(http://service.spiegel.de/cache/international/0,1518,381635,00.html)

The Wall Street Journal:

DWS, which recently lightened its holding of Chiron, maintains a significant stake in Gilead Sciences Inc. of Foster City, Calif., which developed Tamiflu IN PARTNERSHIP with Roche.
(http://online.wsj.com/public/article_print/SB112925233167068377.html)

Der Spiegel a The Wall Street Joural jsou dostatečně seriózní zdroje.

Jen pro zajímavost, z diskusí:
Imagine the governments paying a lower price to build a stockpile (i.e. each government pays to get an insurance policy) and then if tapped, they make an extra payment to Roche. The generics would have the opportunity to build the stockpile with Roche collecting whatever the product contribution would have been. This is likely to cost more than one would otherwise have to pay, but does allow one to tap additional manufacturing resources at a lower cost in the event that the stockpile is not tapped.

Think of the following decision tree: the U.S. can go to Roche and try and buy $1,000,000,000 worth of Tamiflu, which would take several years to make (since everyone else got in there first) and Roche would probably earn about $800,000,000 in product contribution on the sale. Alternatively, the U.S. goes to Teva and pays Teva $250,000,000 to make the same amount of Tamiflu, the U.S. then puts it into storage. In the event of a flu pandemic, the government taps that stockpile and pays Roche $800,000,000 to use the Tamiflu. Seeing as how Roche might object to this on the grounds that they get nothing in the event the drug is not used, the U.S. could point out that if they bought it from Roche then the U.S. could dump the stockpile on the market in the future, if it so desires, while under this strategy, Roche's monopoly position is fully protected unless there is a pandemic, in which case they get paid full price. In the event a sweetener is needed, the government could pay Roche something on the order of $50 or $100 million for the option premium. Net cost to the taxpayer for a stock pile in the near future is between $1.05 and $1.15 billion in the event of a pandemic (with Roche earning $800 to $900 million) or $250 to $350 million in the event there is no pandemic. This is all based on the fact that Roche does not have the capacity to do the manufcaturing themselves. Another crucial point is that DHS doesn't need Roche's consent to do this (remember the lovely emergency health situation exception that Tommy Thompson used after 9/11?), but might like it since that brings in more manufacturers.
 
Αmаzing! Τhis blog looκѕ exactly like mу old one!
It's on a completely different subject but it has pretty much the same layout and design. Wonderful choice of colors!

My blog post - same day payday loans online
My web page > Payday Loans Online
 
Ηі there! This post coulԁn't be written any better! Going through this article reminds me of my previous roommate! He continually kept preaching about this. I am going to forward this post to him. Fairly certain he will have a good read. Thank you for sharing!

my site payday loans online
my web page :: payday loans online
 
Online Loans Acquiring business financing
through a advances changed rating you not facing difficulty laws
of your state. These are: the principal of the loan amount p, the annual interest rate of the loan i,
and the loan term l in years.
 
Okomentovat

<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?