23.2.05

Rovnoprávnost, mzdy a mužské mozky

Rozdíly mezi platy mužů a žen se objevují na celém světě. Výjimkou nejsou ani Francie, Švédsko nebo Dánsko – státy, kde rovnost je nejvyšší hodnotou. Tradiční vysvětlení hovoří o diskriminaci žen, často v souvislosti s jejich mateřskou rolí. Ale je to pravda?

Server Money.CNN.com přinesl tabulku platů amerických absolventů na úrovni „college“. Na nejvyšší nástupní plat se mohli v roce 2004 těšit absolventi oborů počítačové inženýrství, chemické inženýrství, elektrické inženýrství, strojní inženýrství a počítačová věda. Absolventi těchto specializací mohli očekávat roční platy v průměrné hodnotě 50670 dolarů. Nejmenší nástupní plat, průměrně 31165 dolarů, naopak čekal na absolventy oborů psychologie, učitelství na základním stupni, svobodná umění (všeobecný studijní obor bez specializace), marketing a péče o nemocné.

Čtenář snadno nahlédne, jaký je rozdíl mezi oběma skupinami oborů. V první hraje roli matematika a abstraktní myšlení. Druhá skupina je spíše „povídavá“. Technické obory jsou tradiční doménou mužů. V soudobé technické civilizaci proto vyšší platy mužů nemusí být výsledkem diskriminace, nýbrž pouhé nabídky a poptávky.

Tímto lze otázku platových rozdílů vysvětlit i bez diskriminace. Studenti a studentky si své obory dobrovolně vybírají. Nikdo dnes nevyhání dívky ze studia lukrativních technických oborů – něco podobného by dnes vedlo k široce sledovanému soudnímu sporu. Fakta hovoří rovněž jasnou řečí. V USA se používá test SAT jako nástroj v přijímacím řízení vysokých škol. V matematické části testu dosahují muži soustavně lepších výsledků než ženy. Ve skupině s nejvyšším počtem bodů (750 až 800) převažují studenti nad studentkami v poměru 3 : 1.

Nejsou však dívky diskriminovány výchovou od raného věku? Začátkem roku vzbudil velkou kontroverzi projev rektora Harvardovy univerzity Lawrence Summerse. Věnoval se otázce zastoupení žen ve vědě a několika celkem nevinnými poznámkami vyvolal hysterickou reakci. Summers mimo jiné uvedl, že se snaží své dcerky vychovávat sexuálně neutrálně. Jednou jim koupil na hraní dvě autíčka. Holčičky navzdory neutrální výchově zareagovaly po svém: „Podívej, táta autíčko veze dítě autíčko!“. Po několik týdnů pak trvala kampaň proti Summersovi jakožto nepříteli žen.

Není pravda, že ženy jsou hloupější. Hlavním důvodem vyššího počtu vysoce matematicky nadaných mužů je vyšší variabilita IQ. Mezi muži se najde více mentálně retardovaných jedinců. Poměr výskytu retardovaných mužů a žen je nejméně 3 : 2 a žádná pozitivní diskriminace tento jev neodstraní. Na druhé straně je mezi muži i více géniů. Zatímco retardovaní muži do statistik příjmů obvykle nevstupují, z těch druhých se někdy stávají miliardáři. Ani tento přírodní jev nemohou lidské zákony změnit.

Existuje pozoruhodné spojení mezi určitými typy mozkových dysfunkcí, mužským intelektem a ekonomikou. U mimořádně nadaných techniků se častěji než ve zbytku populace vyskytuje například Aspergerův syndrom (tzv. vysoce funkční autismus) nebo dyslexie. Dyslektikem je například Carver Mead, vynálezce integrovaných obvodů VLSI. Psycholog Simon Baron-Cohen zjistil, že autismus se dvakrát častěji vyskytuje u dětí, jejichž otec či dědeček byl inženýrem. Společnost Microsoft nabízí jako součást zaměstnaneckých výhod financování výchovy autistického dítěte. Vysoká koncentrace dětí s Aspergerovým syndromem byla pozorována v jedné čtvrti kalifornského města Rochester, kde bydlí mnoho zaměstnanců IBM.

Některé technologické společnosti vytvářejí „Aspie-friendly“ pracovní prostředí. Nabízejí špičkové uplatnění a mzdy inteligentním mužům (ženy trpí tímto syndromem až devětkrát méně často), kteří by za jiných okolností končili v ústavech. „V jiné historické době by se z takových mužů stali mniši,“ píše Bryna Siegelová, autorka knihy Svět autistického dítěte. „Dnes vydělávají 150 tisíc dolarů ročně a dostávají akciové opce miliónové hodnoty.“

Je žádoucí rozdíly mezi muži a ženami snižovat pomocí kvót a podobných administrativních nástrojů? „Nucené zaměstnávání žen nebo jiná forma podpory vrhá pochybnosti na schopnosti žen jako celku,“ tvrdí Marilyn Vos Savant, nezávislá novinářka, jejíž IQ v hodnotě 228 uvádí Guinessova kniha rekordů jako nejvyšší naměřený intelekt na světě. Moudrá žena.

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Pane Kohoute, to co uvádíte v prvních čtyřech odstavcích, není v žádném případě příklad mzdové diskriminace, to je pouze o výběru povolání a ekonomické výkonnosti odvětví, jak říkáte, je svobodný výběr, každý se může rozhodnout sám a tam určitě kritika aktivistů za srovnání platů nesměřuje. Celé snažení o snížení té diferenciace platů se vede úplně jinde. Vezmu-li třeba onen průměr 31165 USD za "povídavé" disciplíny, budou muži brát vždy nad tento průměr a ženy spíše pod průměr (samozřejmě hraje roli i poměr pohlaví ve skupině). Je naprosto zřejmé a nikdy jsem to ani jinak nechápal, že jediná kritika směřuje na fakt, že v rámci JEDNÉ DISCIPLÍNY, OBORU či ZAMĚSTANAVATELE berou muži a ženy odlišné (ve valné většině v neprospěch žen) mzdy. Jde o to, že jsou ženám platy snižovány o "očekávané náklady na mateřství, péči o dítě, předsudky o menší odolnosti atd"... Jsou-li někde zaváděny kvóty na účast žen v oboru, je to špatně, jsou-li někde vypláceny za stejnou práci rozdílné mzdy jen kvůli rozdílnému pohlaví - je to diskriminace.

Pavel Kohout řekl(a)...

Pointa je právě v tom, že za "důkaz" diskriminace se zcela běžně vydávají celkové statistiky příjmů mužů a žen.

Naproti tomu statistiky v rámci dané disciplíny - které by skutečně mohly doložit případnou diskriminaci - jsou mnohem méně obvyklé. Statistiky na bázi výkonnosti (tj. v rámci stejného odvětví s úpravou na kvalitu a kvantitu práce) snad ani neexistují, každopádně jsem nikdy žádnou neviděl.

Anonymní řekl(a)...

Jestli někdo vydává za důkaz celkové statistiky, je to samozřejmě chyba. Tématu jsem se nikdy nevěnoval, nicméně po rychlém průzkumu netu mě stačí třeba tahle stránka: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/o/3111-02-za_rok_2001-6__mzdy_podle_hlavnich_trid_klasifikace_zamestnani_(kzam)

a něco mi nehraje - jestli neexistuje diskriminace, tak jaktože nejsou přinejmenším třídy 3, 4, 5 a 9 mzdově vyrovnané? Asi by se chtělo říct "ženy víc absentují a víc se flákají" (či vašimi slovy jejich výkony nejsou upraveny na kvalitu a kvantitu). Ovšem např. nedávná studie o nevýkonných Češích, kteří sotva průměrné světové efektivity dosahují největším počtem hodin strávených v práci (zde http://www.novinky.cz/04/00/15.html) ukazuje, že v počtu hodin v práci to asi nebude. Z praxe také vím, že ženy jsou pečlivější a chytání termínů v přesčasech se už ze své povahy vyhýbají. U mužů je to naopak často standardní metoda práce...
Jen chci ukázat, že dle mého tento problém existuje tak zřejmě, že je zbytečné ztrácet čas jeho vědeckým vyvracením. Podobně lze Romům dokázat, že neexistuje rasová diskriminace při získávání práce – ovšem přesně kvůli její existenci bych s tmavší pletí o zaměstnání žádat jít opravdu nechtěl.
Poslední poznámka – při ukončení VŠ nechtěli mí spolužáci jít pracovat „pod dvacet“, zatímco spolužačky byly rády, když si našly něco okolo 15, max 17tis…

Anonymní řekl(a)...

Zajímalo by mě, jestli byl podroben studiu fakt, že ženy méně podléhají korupci. Napadlo mě to dnes a něco na tom bude. Na druhou stranu nejsou ženy tak inovativní. Ale pořád lepší mírně nadprůměrně schopná nezkorumpovatelná žena, než geniální korupčník. ?.