5.2.06

 

Ceny bytů a evropská daňová kartelizace

Česká vláda se v Bruselu snažila prosadit trvání výjimky na sníženou sazbu DPH u nově postavených bytů. Marně. Ostře se proti této výjimce postavily zejména Německo a Rakousko. Česká vláda neměla proti takovýmto soupeřům šanci.

Proč ale vlastně Evropská unie diktuje členským státům, jaké mají mít sazby daní z přidané hodnoty? Existují dvě zdůvodnění. Oficiálně hlásaná verze tvrdí, že sjednocení daňových sazeb je nutným krokem pro vytvoření společného hospodářského prostoru. Ten má přispět k hospodářskému růstu, zaměstnanosti a dalším ušlechtilým cílům. Až se Evropa dokonale integruje – tvrdí oficiální verze – zavládne všeobecné blaho a nezaměstnanost se stane minulostí. Dále budou následovat samá pozitiva a sociální jistoty.

V konfrontaci s touto vzletnou vizí pak vypadá jako lakotný troškař každý, komu bude zatěžko zaplatit o pár stovek tisíc vyšší DPH na nový byt. Vždyť co to jsou peníze proti evropskému sjednocení. Oficiální verze důvodů pro daňovou harmonizaci má bohužel jednu podstatnou vadu: není pravdivá. Politici, kteří hlásají ekonomickou nutnost sjednocení daní, lžou, jako když tiskne. K nalezení správné odpovědi po příčinách tlaku na daňovou harmonizaci si ale nejprve musíme položit správnou otázku: co je to vlastně daň?

Daň je cena za služby, které občanům poskytuje stát, kraje a obce. Nic jiného. Oproti jiným cenám mají daňové sazby jednu zvláštnost: nekontroluje je antimonopolní úřad. Když vznikne sebemenší podezření, že se pekaři domlouvají na cenách pečiva nebo pumpaři na cenách benzínu, okamžitě vystartují antimonopolní inspektoři. Když politici otevřeně mluví o zavedení kartelu v oblasti daňových sazeb, nikdo po nich nevystartuje. Politikové chtějí více peněz a více moci. Mohou si dovolit páchat činy, za které by soukromý podnikatel platil miliónové pokuty a riskoval by možná trest odnětí svobody. Co více, toto jednání vydávají za všeobecně prospěšné.

Ve skutečnosti nejsou západní politici propagující daňovou kartelizaci žádní mravní lidumilové: jde jim jednoduše o to, aby vybrali více peněz a mohli si kupovat své voliče za různé dávky a pozornosti, porodné, pastelkovné, pohřebné, Pendolina, a tak dále. Bizarních příkladů státní péče se najde bezpočet. Například ve Švédsku je heslo „péče od kolébky až do hrobu“ dovedeno tak daleko, že stát hradí i udržování hrobů po dobu 25 let. Není to samozřejmě zdarma, budoucí nebožtík si tento luxus předplácí již během svého života.

V současnosti funguje v rámci EU daňový kartel určující minimální sazby spotřebních daní a DPH. Proč ještě nevznikl kartel u daní z příjmu? Protože naštěstí pro občany se vždy našla nějaká vláda, která si uvědomila, že na nízkých daních z příjmu stojí její prosperita: Velká Británie, Lucembursko, Irsko, Estonsko. Členem EU bohužel není prosperující Island, který by jistě rovněž proti daňové harmonizaci vystupoval.

Dobrá, ale nejsou sjednocené daňové sazby pro společnou evropskou ekonomiku nakonec přece jen nutné? Kdepak, nejsou. Stačí se podívat na USA. Jednotlivé státy buď mají zavedenou daň z maloobchodního obratu (DPH v USA není) anebo nemají. Pokud mají, sazby se velmi podstatně liší. například daň z obratu u potravin se platí jen v osmi státech, přičemž nejvyšší je v Tennessee (6 procent). Nejvyšší standardní sazba je ve státě Kalifornie, kde dosahuje závratných 7,25 procenta. Neexistuje žádná harmonizace a přece nikdo nepochybuje, že Spojené státy jsou integrovanou ekonomikou.

Také v Evropě najdeme příklad země, která nemá na svém území sjednocené daňové sazby. Švýcarsko má konkurenci v daních z příjmů dokonce zakotvenou v ústavě. Jednotlivé kantony si tak mohou konkurovat a konkurence je vždy prospěšná. Pokud jde o švýcarské sazby DPH, jsou pozoruhodně „neharmonizované“ s EU: základní sazba činí 7,4 procenta, zvýhodněná sazba (potraviny, léky, knihy, tisk) činí 2,6 procenta. Jak by se asi švýcarští voliči v referendu vyslovili k otázce, zda zvýšit na evropskou úroveň?

Česká republika bohužel přistoupila k EU již v době, kdy otázka harmonizace DPH byla dávno rozhodnuta ve prospěch vytvoření daňového kartelu. To však ještě neznamená, že by česká vláda měla se vším „proevropsky“ souhlasit. Naopak, každý odpor proti kartelu je dobrý. Mohlo by se totiž stát, že by nám silnější členové EU jednoho krásného dne „naordinovali“ sjednocené daně z příjmů, které by naprosto ochromily hospodářský růst. Jde o více než jen o ceny bytů po roce 2007. Jde o budoucnost české ekonomiky.

psáno pro Lidové noviny

Comments: Okomentovat

<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?