29.12.04

Zemětřesení, ekonomika a dějiny

Vliv přírodních katastrof na ekonomiku může být rozmanitý. Ve vyspělých zemích mnohdy zemětřesení, povodně nebo požáry paradoxně vedou ke zrychlení tempa hospodářského růstu. Škody způsobené pohromami se totiž do statistik hrubého domácího produktu nepočítají. Práce spojené s odstraněním škod však ano.

Cynicky řečeno, velmi účinným způsobem stimulace ekonomiky by mohla být nepřetržitá série živelných katastrof. Tento „recept“ však může fungovat jen za určitých předpokladů. Předně, nesmí být dotčena produkční schopnost ekonomiky. Pokud katastrofa těžce zasáhne průmyslové kapacity či infrastrukturu, je vliv na hospodářský růst samozřejmě záporný. Podstatný je i stupeň rozvoje pojišťovnictví. Je-li většina postižených nemovitostí adekvátně pojištěna, není problém ihned začít s rekonstrukcí.

Rozsah katastrofálního zemětřesení, které způsobilo vlny tsunami v Indickém oceánu, je takový, že negativní vlivy patrně převládnou. Nejhůře byla postižena Srí Lanka. Ostrovní stát s 19,7 milióny obyvatel generuje značnou část svých příjmů z turistického ruchu. Velká část hotelových kapacit na jihu a východě ostrova byla vyřazena z činnosti.

Jeden poměrně optimistický odhad tvrdí, že hospodářský růst Srí Lanky v roce 2005 zpomalí z původně očekávaných 5 % na 4 %. Zdánlivě maličkost – rozdíl jednoho procentního bodu. Jde však o celkovou částku v hodnotě zhruba 200 miliónů dolarů, což pro srílanskou ekonomiku není maličkost. Je nutno zdůraznit, že jde pouze o nepřímé škody. Náprava materiálních škod potrvá dlouho, neboť značná část majetku nebyla pojištěna a vláda nemá prostředky pro obnovu. Nějakou dobu si též vyžádá, než turisté na tragédii zapomenou a přestanou se bát – třebaže někteří optimisté hovoří o době pouhých tří až čtyř měsíců. Podle odhadů mohou celkové materiální škody v postižených zemích dosahovat mnoha miliard dolarů. Celková pojistná částka však patrně nebude přesahovat pět miliard.

V Thajsku představuje turismus 6 procent ekonomiky, v Malajsii 7 procent, v Indonésii pouhá 2 procenta. Podle některých zdrojů zrušili turisté 60 % hotelových rezervací v Phuketu a dalších destinacích na jihu Thajska. Z těchto údajů lze velmi zhruba odhadnout, že thajská ekonomika může v roce 2005 tempem zhruba 5 % oproti původnímu odhadu 6% růstu HDP. Thajské ministerstvo financí je optimističtější, hovoří 5,7% růstu. O něco nižší škody způsobí katastrofa malajské ekonomice. Malajsie má zhruba o polovinu vyšší úroveň propojištěnosti než Thajsko. Odstranění následků proto může být o něco snazší.

Některé následky obrovských přírodních katastrof mohou být nečekaně dalekosáhlé a dlouhodobé. V roce 1755 zničilo zemětřesení spojené s tsunami Lisabon. V portugalském hlavním městě bylo zničeno 85 % všech budov, částečně přímo při zemětřesení, částečně v důsledku požárů. Třetina z 275 tisíc obyvatel hlavního města zahynula. Král Josef I. se svým dvorem se zachránil jen díky rozmaru jedné z princezen, která těsně před katastrofou prosadila rodinný výlet za město.

K zemětřesení došlo 1. listopadu, na katolický svátek Všech svatých. Tato okolnost, společně s faktem, že byly zničeny všechny významné kostely a katedrály, doslova otřásla náboženskou vírou v Portugalsku. Politickou hvězdou se stal Sebastião de Mello, pozdější markýz Pombal. De Mello byl velmi schopný manažer a jediný člen vlády, který byl schopen na vzniklou situaci reagovat. Díky jeho organizačním schopnostem nedošlo k epidemii a během jediného roku byl Lisabon znovu postaven, a to na základě velmi progresivního urbanistického návrhu.

Lisabonská katastrofa měla široký ohlas a je zmiňována v řadě literárních děl, od spisů Voltaira a Rousseaua až po loutkovou hru o doktoru Faustovi. Autorita církve byla otřesena do té míry, že již nikdy od té doby nezískala v Evropě původní moc. Markýz Pombal se naopak jako předseda vlády stal velmi mocným mužem. Vyhnal ze země jezuitský řád, omezil moc šlechty, prakticky zrušil inkvizici, zavedl rovnost občanů před zákonem, zrovnoprávnil Židy, zrušil otroctví a provedl řadu dalších reforem. Jeho činy inspirovaly osvícenství a zprostředkovaně i Velkou francouzskou revoluci. Tak vlna tsunami ovlivnila evropské dějiny.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Gratuluji, vynikající článek, byť poněkud komicky antiklerikální. Jo a urbanismus je v Lisabonu trochu opsán od La Valetty a tu postavili Maltézští rytíři - katolický to řád :-)

Tadeas