1.11.04

 

Korupce, daně a obézní stát

Také letos, podobně jako v předchozích letech, se v čele žebříčku nejméně zkorumpovaných ekonomik podle Transparency International umístily skandinávské země. Milovníci „silného“ státu ihned vyrukovali s vysvětlením: vysoké daně a silná regulace jsou nutnými podmínkami úspěšného boje proti korupci. Jedině silný stát je schopen dovést tento boj do vítězného konce.

V nedělní televizní Sedmičce se k podobné myšlence přihlásil i premiér Gross, když poukázal na údajnou vysokou míru „razítek a regulací“ ve Finsku. Inu, založení firmy ve Finsku vyžaduje tři úřední procedury, průměrná doba vyřizování je celkem 14 dní a náklady představují jen 1,2 % průměrného ročního příjmu. Založení firmy v Kolumbii vyžaduje 14 úředních úkonů, které si vyžádají 43 dní a stojí přes 27 procent průměrného ročního příjmu. Česká republika vyžaduje podle statistik Světové banky 10 úředních úkonů, které průměrně zaberou 40 dní. Náklady na založení firmy se odhadují na zhruba 11 % ročních příjmů. Silný stát? Nikoli. Obézní stát.

Jiný příklad. V Kamerunu jsou nejvyšší příjmy zdaněny 68 procenty, což je podobná míra zdanění jako ve Švédsku. Skutečný objem vybraných daní je však v Kamerunu a v podobných zemích třetího světa velmi malý. Většina vybraných peněz totiž skončí nikoli ve státní pokladně, nýbrž v kapsách úředníků. Ti mívají v málo vyspělých zemích obrovskou moc. Čím zaostalejší ekonomika, tím větším pánem je úředník.

Příčina skandinávské prosperity a nízké korupce není v silném státě. Kde tedy? Časopis Reader’s Digest před časem provedl zajímavý test. Pracovníci časopisu rozházeli v ulicích různých evropských měst dvě stě peněženek, ve kterých byl menší, byť nikoli zanedbatelný obnos a kontakt na majitele. Výsledek? Nejpoctivějšími Evropany se ukázali být Skandinávci v pořadí Dánsko, Norsko, Finsko a Švédsko – vzhledem ke statistické chybě nehraje pořadí podstatnou roli.

Žádný úředník nemůže donutit nálezce peněženky k dobrovolnému vrácení nalezené peněženky i s celým obsahem. Je to pouze a výhradně otázka morálních hodnot. Něco takového je otázka stovek let vývoje kultury a civilizace. Jedině díky náležité civilizační úrovni je možné, aby skandinávské ekonomiky břemeno daňové zátěže jakž takž unesly. Ve zbytku světa pokusy o přenesení pověstného „švédského modelu“ zkrachovaly vzhledem k totálnímu nedostatku Švédů.

Překvapivě špatně se v „peněženkovém testu“ umístilo Švýcarsko. Ze čtrnácti testovaných evropských zemí se umístilo jako poslední – po Španělsku a Itálii. Přesto se Švýcarsko umisťuje v žebříčcích Transparency International na velmi příznivých pozicích. Proč? Předně, Švýcarsko má vysokou úroveň průhlednosti veřejné správy. Právní systém je „konstruován“ tak, aby zkrátka byl takový.

Švýcarsko dále vybírá méně daní, než kolik činí evropský průměr. Úředníci mají méně prostředků a menší prostor pro korupci. Nízké daně udělaly ze Švýcarska hospodářskou velmoc. V roce 1950 patřilo Švýcarsko společně se Švédskem k nejbohatším zemím Evropy. Jejich hospodářská výkonnost byla přibližně stejná. O padesát let později bylo Švýcarsko v přepočtu na obyvatele o 40 % ekonomicky výkonnější než Švédsko. Nižší daně sice vedly k vyšší příjmové nerovnosti ve srovnání se Skandinávií, avšak nezdá se, že by Švýcarsko bylo zmítáno hladovými bouřemi.

Skandinávský model je pomalu u konce s dechem. Vysoká nezaměstnanost plynoucí z vysoké daňové zátěže práce je ve statistikách maskována nákladnými rekvalifikačními programy a expanzí počtu státních zaměstnanců. Vysoké daně vyhánějí obrovské počty mladých a vzdělaných lidí za hranice, zejména do USA. Podle studie Konfederace dánského průmyslu (Dansk Industri) ročně emigruje z Dánska čtvrtina absolventů magisterského studia, z nichž velká část odchází ze země navždy. Údajně až 20 000 mladých lidí ročně opouští Švédsko.

Švýcarský hospodářský model má oproti skandinávskému jednu obrovskou výhodu: je univerzální. Luteránsky korektní vztah k cizímu majetku najdeme jen na severu Evropy. Ve všech ostatních zemích je velmi nerozumné spoléhat se na poctivost úředníků. Až čeští úředníci budou natolik civilizovaní jako jejich skandinávští kolegové, pak snad vysoké daně budou alespoň částečně zdůvodnitelné. Do té doby v žádném případě.


Comments: Okomentovat

<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?