10.11.04

Penzijní systémy, dluhy a náklady

Na Slovensku začala penzijní reforma. Již od ledna 2005 budou mít občané Slovenské republiky na výběr, kterému fondu svěří každý měsíc devět procent hrubé mzdy.

Slovenská reforma je dobrou příležitostí k zamyšlení, proč se ve světě penzijní reformy vůbec provádějí. Jednoduše proto, aby se zmírnily nedozírné následky největší spekulativní bubliny dvacátého století. Touto bublinou byla jednostranná sázka na průběžný penzijní systém. Ten je vlastně megaspekulací na populační růst. Průběžný systém je trvale udržitelný pouze v podmínkách rostoucí populace. Podobně jako v případech pyramidových her, systém funguje pouze tehdy, dokud přibývají noví účastníci. Vzpomeňme neslavně proslulou firmu KTP Quantum. Dokud vyplácela vysoké zhodnocení, mnozí klienti byli ochotni hádat se do krve, že se jedná o geniální podnikatelský projekt. Že toto zhodnocení bylo očividně vypláceno z nových vkladů, nezajímalo skoro nikoho. Přitom nešlo o nic jiného než o průběžný systém v malém měřítku. I ono „malé měřítko“ ovšem přišlo dost draho.

Často se argumentuje transformačními náklady. Změnit penzijní systém z průběžného na kapitalizační je prý ukrutně drahé. Ony „transformační náklady“ však jsou jen splacením skrytého dluhu průběžného systému. Podobně jako když stát zaplatí doposud skryté dluhy za zkrachovalé KTP Quantum, které stálo daňové poplatníky zatím 955 miliónů.

Implicitní, tedy ve statistikách nezveřejňovaný dluh českého penzijního systému je masivnější, než si většina laiků dokáže představit. Mysleli jste si, že celkový dluh České republiky činí podle údajů Ministerstva financí 589 miliard korun, tedy asi 23 % hrubého domácího produktu? Velký omyl. Nejnovější Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí, že při zachování současné právní úpravy (tj. důchodový věk pro muže 63 let a pro ženy 59-63 let) činí implicitní zadlužení průběžného penzijního systému 194 % HDP. Tedy pět tisíc miliard korun. Tento dluh je sice laickým očím skrytý, ale to neznamená, že neexistuje. Co by se stalo po zvýšení důchodového věku na 67 let? Dluh by poklesl na „pouhých“ 98 % HDP. Kdyby průběžný penzijní systém byl soukromou společností, jeho akcie by dávno byly na nule.

Věc však není ideologicky černobílá. Neplatí tvrzení, že průběžný systém je špatný a fondový systém je dobrý. Existuje nejméně osm různých základních typů penzijních fondů: státem spravovaný fond (Singapur, Indie), veřejnoprávní fond (Kalifornie), fondy profesních organizací v USA a jinde, chilské soukromé fondy, americké individuální penzijní účty IRA, americké a britské podnikové fondy, státní a soukromé fondy ve Švédsku, atd. Svébytný typ představují české penzijní fondy.

Fondy se liší podle toho, zda pouze shromažďují majetek anebo zda též vyplácejí renty, zda jednou připsané výnosy jsou garantovány anebo zda hodnota fondů smí kolísat, zda je správcem stát, nezisková organizace či soukromá firma, zda je majetek klientů účetně oddělen od majetku správce, atd. Ve světě lze najít jak odstrašující případy, tak příklady hodné následování.

Slovenská penzijní reforma není dokonalá. Její autoři se dopustili některých chyb. Není například vůbec jasné, proč jsou zakládány zcela nové instituce – důchodové správcovské společnosti (DSS). V odvětví portfolio managementu jsou důležité úspory z rozsahu. V období několika let bude majetek spravovaný DSS poměrně malý. Důsledkem budou vysoké náklady jak pro správce, tak především pro klienty. Další chybou je marketing. Slovensko bude zaplaveno desítkami tisíc darmošlapů s chatrnými znalostmi, kteří budou klientům vnucovat penzijní fondy, aniž by přidali jakoukoli hodnotu. Náklady na tyto „poradce“ budou obrovské a v konečném důsledku je zaplatí klienti.

Existuje přitom model, který tyto problémy řeší: švédský model. Využívá existujících podílových fondů, čímž minimalizuje náklady a šetří peníze klientů. Systém poskytuje i vysokou míru bezpečí. Dozor nad evropskými podílovými fondy totiž funguje perfektně. Na rozdíl od státních, podnikových či veřejnoprávních penzijních fondů evropské podílové fondy typu UCITS nezaznamenaly ani jeden případ „tunelování“. Žádná obdoba KTP Quantum se zde objevit nemůže – v kontrastu k průběžnému systému.

Žádné komentáře: