Švarc systém a veksláci

Málokterý problém je tak snadno ekonomicky zdůvodnitelný jako „švarc systém“: jev, kdy podniky namísto zaměstnanců najímají z daňových důvodů na nejrůznější práce osoby s živnostenským listem. A málokterý jev je zároveň tak obtížně politicky řešitelný.

Proč existuje neoficiální trh práce? Vzpomeňme si, jak v období před listopadem 1989 fungoval měnový trh. Oficiální, velmi příznivé kursy československé koruny vůči volně směnitelným měnám fungovaly jen v rámci přídělového systému. Systém byl tak groteskně vyšinutý z ekonomické rovnováhy, že jediný skutečný měnový trh existoval na ulicích, v průjezdech a před vchody vybraných obchodů s dovozovým zbožím známých pod jménem Tuzex.

Povolání veksláka bylo ilegální, ale tolerované. Potřebovali je totiž všichni. Občané, kteří neměli přímý přístup k zahraničním měnám ani k tuzexovým bonům. Potřeboval je i režim, protože zmírňovali problém, který v rámci přísně regulované ekonomiky byl neřešitelný. Snižovali nespokojenost obyvatelstva s nefungujícím trhem a byli proto tiše trpěni. Komunisté si uměli dupnout na distributory zakázané literatury, pány postávají před Tuzexem ovšem nechávali klidně působit. Obyvatelstvo veksláky nicméně opovrhovalo a také oficiální satirický a humoristický časopis Dikobraz neohroženě tepal tento nešvar.

Nastal leden 1990 a veksláci z ulic brzy zmizeli. Obchodování s cizími měnami bylo legálně povoleno. Nový kurs koruny lépe odrážel reálné ekonomické poměry. Dnes je již kurs koruny plně tržní a nikoho ani nenapadne, aby měnil svazky bankovek s neznámým člověkem kdesi v průjezdu. Deformace byly odstraněny, trh funguje, všichni jsou spokojeni.

Přesto zůstává mnoho nešvarů, které lze tepat. Patří mezi ně i švarc systém. Tento problém pochází ze stejné rodiny jako fenomén veksláctví: je-li oficiální trh pokřivený, vzniká vedle něho jiný, paralelní trh. Jde o naprosto běžnou ekonomickou zákonitost. Je možné s tím nesouhlasit, je možné proti tomu dokonce protestovat. Je to však jediné, co proti švarc systému lze dělat? Samozřejmě nikoli – bylo by možné jej snadno potlačit. Stejně jako byla svobodným měnovým trhem vytlačena existence veksláků.

V podmínkách deformovaného trhu práce platí pro švarc systém totéž, co pro veksláky za komunismu: potřebují jej všichni. Lidé, kteří v tomto rámci pracují, by možná jinou práci nesehnali. Je pro ně tedy výhodný. Je samozřejmě výhodný i pro podniky, z nichž mnohé by nebyly schopny nést náklady spojené s oficiálním pracovním poměrem. Švarc systém je ale výhodný i pro vládu: lidé pracují na živnostenský list, namísto čerpali podporu od státu. Podniky přispívají k růstu ekonomiky.

Mohou být tedy všichni spokojeni? Nikoli. Míra rozsahu „švarc systému“ je zároveň měřítkem deformovanosti trhu práce. Čím větší deformace, tím horší jsou předpoklady dané ekonomiky pro růst. V Indii je trh práce deformovaný socialistickou pracovní legislativou do takové míry, že v oficiálním zaměstnaneckém poměru pracuje jen asi 15 % všech práceschopných osob. (Jde o import britského fabiánského socialismu 30. let – patrně nejhorší dědictví kolonialismu.) Ostatní pracují v tzv. neformálním sektoru. V různých regionech Itálie pracuje v neoficiálním pracovním poměru mezi 10-27 procenty práceschopné populace, jak uvádí Tito Boeri a Pietro Garibaldi z univerzity Bocconi. V Dánsku podle některých odhadů tvoří účastníci stínového trhu práce přes 22 % všech pracujících – švarc systém zdaleka není jen česká specialita!

„Vzestupný trend stínové ekonomiky obecně spočívá v příliš těžkém (a postupem času stále těžším) břemenu daní, sociálních odvodů a administrativy, které je uvaleno na oficiálně registrované aktivity,“ uvádějí Boeri a Garibaldi. „Nadměrné regulace pracovního trhu, například vysoké náklady spojené s propouštěním, mají také na svědomí růst stínové zaměstnanosti.“ Pod pojmem „stínová zaměstnanost“ autoři nemají na mysli ilegální aktivity, nýbrž zcela běžná zaměstnání, která jsou ovšem z daňových a administrativních důvodů vykonávána mimo rozsah pracovněprávní legislativy.

Účinná metoda potlačení švarc systému je tedy jasná. Represe má naproti tomu čistě negativní důsledky, a to i pro vládu. Je lepší, když funguje šedý trh práce než když lidé jsou nezaměstnaní.