Není imigrant jako imigrant

Nepokoje ve francouzských městech podnítily diskuse o imigraci. Automaticky se přitom přijímá východisko, že přistěhovalci nutně musí být chudí, nevzdělaní a nepřátelští vůči většinové společnosti. To je přitom nešťastné klišé, které odpovídá pravdě jen někdy a někde.

Existuje naopak poměrně významná skupina ekonomických imigrantů, kteří jsou bohatí, vzdělaní a vůči většinové společnosti velmi přátelští. Masového rozsahu například nabylo stěhování britských a německých důchodců na Mallorku. Britové se také usazují na francouzském venkově, kam je láká přívětivější klima, hezká krajina i architektura, dobrá kuchyně a přátelské prostředí.

„Angličané okupují rozsáhlá území kolem kanálu La Manche, ve velkých počtech vysedávají v restauracích, vyhnali ceny nemovitostí nahoru a prohánějí svá auta s pravostranným řízením po francouzských silnicích,“ píše novinář Denis Boyles. „Nyní žije ve Francii více Britů než kdykoli předtím za posledních 400 let. Některé francouzské vesnice jsou nyní převážně anglické a jedna obec má anglického starostu.“

Kromě jiné láká Brity do Francie také tamní zdravotní péče, která je velmi kvalitní a přitom poměrně levná. Konkurenční systém zdravotních služeb funguje mnohem lépe než státní monopol britské Národní zdravotní služby.

Ne vždy jde o pasivní důchodce, kteří svůj čas tráví popíjením pastisu nebo hraním pétanque. Přicházejí umělci a spisovatelé. Theodore Dalrymple prohlásil, že odchází přes La Manche hledat „vyšší formu civilizace“.

Britové ve Francii náleží spíše ke středním třídám, ale v Evropě existují i imigranti z nejvyšších společenských vrstev. Francouzská herečka Laetitia Casta z daňových důvodů přesídlila naopak do Británie. Tato historka je pikantní především proto, že krátce předtím stála modelem pro sochu Marianne – symbol Francie, který najdeme na každé francouzské radnici.

Hlavním magnetem pro daňové ekonomické emigranty však zůstává Švýcarsko. Je domovem řady velmi bohatých lidí, například Otto Beisheima, německého miliardáře, který zbohatl jako zakladatel obchodního řetězce Metro. Až do své smrti v roce 2002 ve Švýcarsku sídlil holandský pivovarník Alfred Heineken. Kromě podnikatelů ve Švýcarsku již tradičně sídlí celá plejáda slavných osobností z filmu a populární hudby.

Imigranty se však stávají i veřejnosti málo známí příslušníci vyšších středních tříd. Jen v roce 2005 získalo švýcarské občanství přes 11 tisíc Němců. V drtivé většině opět z daňových důvodů. I toto je jedna z tváří evropské integrace.

A proto: buďme opatrní v jakýchkoli paušálních soudech ohledně imigrantů.

psáno pro Lidové noviny