Vysoké daně způsobují nezaměstnanost

Nedávno oznámená vlna propouštění v Německu šokovala veřejnost. Firmy General Motors, Karstadt-Quelle, Spar a další oznámily zrušení více než 16 tisíc pracovních míst. Ekonomy zpráva příliš nepřekvapila. Strukturální slabost mnoha západoevropských ekonomik není nová věc. Permanentní slabost tamních trhů práce rovněž.

Co je příčinou vysoké evropské nezaměstnanosti? Odpověď nabízí letošní laureát Nobelovy ceny za ekonomii Edward Prescott. „Dlouhou dobu přijímali politikové teorii, podle níž poptávka po pracovní síle nezávisí na míře zdanění. Ekonomická teorie i data ovšem společně prokázaly neplatnost tohoto tvrzení. Máme řadu laboratoří – zemí – v nichž můžeme pozorovat živé experimenty,“ uvádí Edward Prescott v článku zvaném Taxing Matters (Zdanění hraje roli).

„Na základě statistik pracovních trhů podle OECD pracují Američané o 50 % více než Francouzi v přepočtu na osobu v produktivním věku. Srovnání Američanů s Němci či Italy vyznívá podobně. Co může být důvodem tak velkého rozdílu? Ukazuje se, že odpověď nespočívá v kulturních nebo institucionálních faktorech: téměř celý rozdíl vysvětlují mezní daňové sazby. Když jsem poprvé provedl tuto analýzu, byl jsem překvapen výsledkem, protože jsem čekal, že institucionální faktory budou mít větší význam. Ale není tomu tak.“

Profesor Prescott dále uvádí, že v období 1970-74 pracovali Francouzi více než Američané. Během dvou desetiletí zaměstnanost ve Francii a v podobných zemích prudce poklesla. Ukazuje se, že při podobné míře zdanění bude míra zaměstnanosti i nezaměstnanosti v různých zemích velmi podobná. Teorie, že Evropané dávají přednost volnému času, zatímco Američané jsou z přirozenosti workoholici, je podle Prescottových slov „hloupost“.

Profesor Prescott doporučuje zrušit Clintonovo zvýšení daní z roku 1993 a permanentně se vrátit k Reaganovým sazbám z roku 1986. Daňové škrty G.W. Bushe jsou podle něho polovičaté. „V roce 1998 Španělsko snížilo daňové sazby podobně jako USA v roce 1986. Španělská zaměstnanost vzrostla o 12 %. Kromě toho daňové příjmy španělského státu rovněž vzrostly o několik procent.“

Člověk nemusí být nositel Nobelovy ceny, aby si mohl podobnou studii udělat sám. Vezměme statistiky celkového zdanění mezd podle OECD. (Zdanění zahrnuje daň z příjmů, stejně jako sazbu důchodové daně placené zaměstnancem i zaměstnavatelem.) První pětici západních zemí s nejvyšším zdaněním práce tvoří Belgie, Německo, Francie, Švédsko a Maďarsko. Z občanů těchto zemí stát ždíme daně ve výši 46 až 54 procent hrubých mezd, přičemž vyšší příjmové skupiny v Belgii nebo v Německu „klopí“ bezmála 70 procent. Není divu, že nezaměstnanost v těchto zemích je vysoká: pro uvedených pět zemí jde podle posledních údajů o 9,1 %. Tento průměr vylepšuje Švédsko díky statistickým manipulacím s rekvalifikačními programy – jinak by průměr byl vyšší než 10 %.

Naproti tomu Austrálie, Nový Zéland, Švýcarsko, Irsko a USA představují pětici západních ekonomik s nejnižší mírou zdanění mezd. Zaměstnanci v těchto zemích jsou zatíženi zdaněním v průměrné výši 26,4 procent. Průměrná míra nezaměstnanosti v těchto ekonomikách činí 4,6 %. Česká republika průměrně zdaňuje příjmy zaměstnanců celkovou sazbou ve výši 44 procent hrubé mzdy. Blíží se tedy spíše pětici ekonomik s extrémně vysokým zdaněním práce. Bez podstatného snížení daňové zátěže práce nelze snížit nezaměstnanost.

Bude hůř. Rostoucí náklady na nereformovaný penzijní systém budou tlačit na zvýšení sazby důchodové daně (nesprávně zvané „sociální pojištění“). Věnujme pozornost názoru předsedy České správy sociálního zabezpečení Jiřího Hoidekra: „Myslím, že i kdybychom se z dnešního 10% podílu hrubého domácího produktu, který vydáváme na důchody, dostali v roce 2050 na nějakých 15 % HDP, tak stát nezkolabuje. Patnáct procent není neobvyklé číslo v takzvaných starých zemích Evropské unie. Tak proboha, proč bychom měli kolabovat my, když oni ještě pořád nezkolabovali, a my bychom je dokonce rádi dohnali, že?“

Pane Hoidekre, uvažujme trochu. Pokud budeme vydávat v roce 2050 o polovinu více na důchody, bude to při započtení poklesu podílu práceschopné populace znamenat daňovou zátěž ve výši nejméně 70 % z hrubé mzdy. Vaše vnoučata vám jednou pěkně poděkují.